Slovo kolegyň pro rok 2025/2026

Školní rok plný změn, odvahy a malých velkých vítězství

Tento školní rok byl jako dlouhá cesta, na kterou jsme se vydali s malou skupinkou třinácti dětí, aniž bychom přesně věděli, co nás čeká. Po odchodu paní učitelky Šárky a rozdělení původní Heřmánkové třídy jsme se ocitli v nejmenší třídě školy. S sebou jsem si mohla vzít asistentku Jarušku, nejmladší děti, jednu předškolačku, zatímco ostatní předškoláci zůstali ve své třídě.

A tak vznikla naše nová parta: třináct dětí různého věku.

Ani personální stránka roku nebyla klidná. V prosinci k nám nastoupila mladá paní učitelka, kterou děti přijaly s nadšením. Spolu s ní přišla i její malá dcerka, jejíž adaptace byla náročnější, ale kolektiv ji přijal krásně. Brzy však paní učitelka odešla na mateřskou a my jsme hledali novou posilu. A našli jsme ji, paní učitelku Ilonku, která s námi došla až do konce školního roku a stala se pevnou součástí našeho týmu.

Součástí skupiny byla i naše předškolačka, která vykazovala známky selektivního mutismu. Celý rok jsmedoufali, že jednou uslyšíme její hlas. Do školy odchází připravená a přejeme ji laskavé, chápající okolí a bezpečný start.

Začátky byly náročné pro všechny. Nové prostředí, nové hračky, žádní „velcí kamarádi“, kteří by pomohli v šatně nebo při úklidu. Děti měly zpočátku velmi krátkou dobu soustředění, pět minut bylo jako maraton. Postupně se to zlepšovalo, zejména při práci v menších skupinách, kde jsme využívali vizuální podporu, jasnou strukturu a jednoduché kroky. U většiny dětí byla přítomna nesprávná výslovnost, u tříletých dětí také opožděný vývoj řeči, a tak jsme pravidelně zařazovali logopedickou prevenci ,dechová, artikulační a rytmizační cvičení. Děti s jazykovými obtížemi potřebovaly zvýšenou emoční podporu, více času a bezpečí.

Sebeobslužné dovednosti odpovídaly věku, ale mladší děti často potřebovaly vedení při oblékání, jídle i organizaci vlastních věcí. Konflikty se objevovaly, jak už to u malých dětí bývá, a mladší děti potřebovaly pomoc při jejich řešení. Pravidla třídy si osvojovala postupně, ale vyžadovaly časté připomínání, někdy i velmi časté.

Děti přirozeně vyhledávaly pohyb a nejlépe reagovaly na hudebně‑pohybové činnosti. Když hrála hudba, svět se rozzářil a soustředění se zázračně prodloužilo. Milovaly smyslové hry, vodu, písek, těsto, přírodniny  a centra aktivit, kde si mohly vybírat podle zájmu. Velkým hitem byly experimenty a práce s mikroskopem, který otevíral úplně nový svět v kapce vody nebo zrníčku písku. Pobyt venku byl jejich nejoblíbenější částí dne. Někdy jsme měli bahno opravdu všude, ale děti byly šťastné, a to je nakonec to nejdůležitější.

Abychom vše zvládli, upravili jsme organizaci dne: zkrácené řízené činnosti, časté střídání aktivit, práce v menších skupinách, využití hudby a pohybu jako motivace, vizuální podpora pomocí obrázků a piktogramů, logopedická prevence a individuální přístup k předškolačce se znaky selektivního mutismu v úzké spolupráci s rodiči a doporučením PPP.

Když se ohlédneme zpět, vidíme rok plný změn, výzev, ale i radosti. Děti udělaly obrovské pokroky, v řeči, v samostatnosti, v komunikaci, v soustředění i v sociálních dovednostech. Naučily se spolupracovat, sdílet, respektovat pravidla a objevovat svět s nadšením. A přestože byl rok náročný, byl také krásný. Plný růstu, objevů a momentů, které nám připomněly, proč tu práci děláme. Naše třináctka se proměnila v sehranou skupinu, která si zaslouží velkou pochvalu.

Heřmánci

Čas provozu       7:00 – 15:00

Kapacita              15 dětí

Učitelé                 Vladislava Koudelová, Ilona Damjanovičová

Asistent pedagoga                 Jaroslava Šteifová, DiS.

Motto třídy      “Každý den je dobrodružství plné smíchu a radosti!”