Nejlepší kurikulum je mezi stromy

Deník z 1. ročníku Outdoorové akademie

5 dní – 58 kilometrů – 19 dětských srdcí – 3 odvážné ženy – 1 ředitel, který nejen udával směr…

Pondělí: Vlci, první kilometry a nadšení

Jedno krásné pondělní ráno jsme se všichni plní očekávání sešli před školkou. Naskládali jsme kufry do autobusu a vyrazili směr Šumava – konkrétně do Šumavouse, který se na pět dní stal naším domovem.

Po příjezdu, ubytování a rozdělení pelíšků nás čekalo první dobrodružství: výlet do Srní na vlčí výběh. Oběd jsme si vychutnali stylově – na prázdném parkovišti, které jsme měli jen pro sebe. Dalekohledy, bystré oči a dětská zvědavost odhalily vlky, a nejmladší účastník nadšeně zvolal:
„Osky, normálně tamhle jsem tím dalekohledem viděl úplně bílý kožíšek – to byl určitě vlk!“

Odpoledne jsme dojeli až na Kvildu, kde děti dobíjely energii na hřišti a dospělí u kávy. V nohách: 15 km.

Úterý: Sovy, slatě a drony

Druhý den se nesl ve znamení tichého letu – soví voliéry v Borové Ladě a Chalupská slať nás okouzlily. Cestou jsme objevili krásné dřevěné hřiště a prošli se po lávkách nad rašeliništěm. Děti si užily natáčení s dronem a díky Luci, která každému ušila pytlíček na poklady, se sbíralo všechno – hlavně soví pírka!

Po výletě jsme ještě navštívili zámek ve Vimperku, prohlédli si muzeum a zakončili den plavbou na pramici a cestou lesem – ta se zařadila mezi ty náročnější. V nohách: 15 km.

Středa: Koruny stromů a dopisy od srdce

Třetí den začal silnou dávkou emocí – dopis od rodičů vykouzlil úsměv i slzy radosti. Plní síly jsme vyrazili na celodenní výlet na Lipno.

Stezka korunami stromů byla zážitek, na který se nezapomíná – obdiv patří kolegyním, které s dětmi vystoupaly až na vrchol. Mužská část výpravy zůstala pod poslední věží – prý kvůli dětem. (Dodnes není jasné, kdo se bál víc.)

Království lesa nás vtáhlo do světa her a objevování – radovali jsme se všichni. Díky vstřícnosti personálu Šumavouse jsme mohli dorazit pozdě večer a zakončit den teplou večeří. V nohách: 12 km.

Čtvrtek: Déšť, vítr a Kašperské hory

Ve čtvrtek nás čekal den plný výzev. Autobus nás vysadil pod hradem Kašperk, odkud jsme vyrazili na Pustý hrádek. Terén byl plný kořenů a kamenů – opravdová zkouška odolnosti! Děti to zvládly na jedničku a odměnou nám byl dechberoucí výhled.

Když se přihnal vítr a déšť, zareagovali jsme rychle – schovali jsme se na interaktivní prohlídku hradu, která nás nejen ohřála, ale i pobavila. Největší výzva teprve přišla – cesta lesem zpět do města, zhruba 6 km dlouhá, s náročným závěrečným stoupáním. A víte co? Nikdo to nevzdal!

Večer jsme si konečně naplno užili zázemí Šumavouse, zahradu i zvířata – kozičky, králíky, prasátka, ovce i kočky. Děti nevěděly, kam dřív skočit. V nohách: 11 km.

Pátek: Rabí a návrat domů

Poslední den začal návštěvou zříceniny hradu Rabí. I když nás už popoháněla touha vidět rodiče, výprava stála za to. Na prohlídce jsme se dozvěděli mnoho zajímavostí a samozřejmě nemohla chybět ani poslední zmrzlina – i když se u ní někteří třásli zimou:
„Osky, proč jste nám koupili zmrzlinu, když je mi zima?“ – „Nemusel sis ji kupovat.“ – „Musel! Já na ni měl chuť!“

A pak už jen troubení autobusu a vítání v náručí rodičů. Dobrodružství skončilo – ale vzpomínky zůstanou.